Je možné vystěhovat nájemníka na základě notářského zápisu s přímou vykonatelností u pronájmu?
Jak funguje dědické řízení, podle čeho se určují oprávnění dědicové a kdo rozhodne o správné hodnotě majetku?
"FuckUpy" se mohou objevit i v průběhu dědického řízení - například když dojde k úmrtí jedné strany během koupě nemovitosti.
Co když notář zapomene zahrnout nějakou nemovitost do dědictví? Jak v takovém případě postupovat?
Dědické řízení je často vnímáno jako obsáhlý a nejasný proces, plný právních formalit a nečekaných situací.
Abychom vám přiblížili, jak tento proces funguje, na co se připravit a co od něj očekávat, poslechněte si rozhovor s Mgr. Tomášem Ostrožlíkem, notářem z Ústí nad Labem.
Celý rozhovor si můžete jako vždy poslechnout i jako podcast...
Dědické řízení je často vnímáno jako obsáhlý a nejasný proces, přestože se s ním většina z nás setká alespoň jednou v životě. Rozhovor s notářem Mgr. Tomášem Ostrožlíkem přináší informace o tom, jak tento proces probíhá, jak se oceňuje majetek a jaké spory mohou mezi dědici vzniknout. Jeho role začíná okamžikem, kdy soud pověří projednání pozůstalosti. Tento úkol začíná shromážděním informací o osobních a majetkových poměrech zemřelého, přičemž klíčovým prvkem je určení všech potenciálních dědiců.
Jedním z hlavních témat rozhovoru bylo, jak se zjišťuje a oceňuje majetek. U nemovitostí je postup relativně přímočarý – notář si vyžádá výpis z katastru nemovitostí, zatímco u movitých věcí a bankovních účtů se informace získávají od dědiců a bank. Pokud dědicové nejsou schopni ocenit majetek sami, může notář nechat vypracovat znalecký posudek. Ocenění majetku je často zdrojem sporů, zvláště když dědicové mají různé názory na jeho hodnotu.
Notář Ostrožlík také rozebíral, jak se řeší tyto spory mezi dědici. Mohou zahrnovat jak hodnotu majetku, tak i otázku, kdo je skutečným dědicem. Pokud mezi dědici vznikne spor, notář odkáže strany k podání žaloby u soudu, který spor vyřeší. Až po vyřešení těchto sporů se notář může vrátit k projednání pozůstalosti.
Dalším zajímavým bodem rozhovoru bylo vydědění a jeho právní důsledky. Rodiče mohou vydědit své potomky, pokud k tomu mají zákonný důvod, například pokud potomek neprojevoval o rodiče zájem. Tento důvod je však často předmětem právních sporů, protože je subjektivní a může být napadnut dědicem, který se cítí být neoprávněně vyděděn.
Dostali jsme se i na otázku, zda je možné vystěhovat nájemníka na základě notářského zápisu s přímou vykonatelností u pronájmu.
Průměrná délka dědického řízení je zhruba půl roku. Pokud všichni dědicové spolupracují a poskytují potřebné dokumenty včas, může být řízení ukončeno i do tří měsíců. Naopak komplikace, jako jsou spory mezi dědici nebo obtíže s oceněním majetku, mohou proces opravdu výrazně prodloužit.
