Je to již rok (od 1.7.2017), kdy vstoupil v platnost nový zákon č. 64/2017 Sb., kterým se novelizoval zákon Insolvenční. Jednou z nejzásadnějších změn, která razantně dopadla na trh s oddlužením a výkupy nemovitostí, byla změna v kompetentních osobách, které mohou podat návrh na oddlužení. To s sebou přineslo rapidní úbytek nových insolvenčních návrhů (insolvencí). Nicméně z veřejných statistik víme, že dlužníků neubylo. Kde všichni jsou?

Sám jsem v posledních měsících při diskuzích s klienty říkal, že už insolvence nejsou to co bývaly. Že už není tolik z čeho vybírat, získávat zajímavé příležitosti atd. Nakonec jsem se rozhodl k tomuto tématu napsat článek a než jsem jej dopsal, byl jsem sám překvapen. Ten jednorázový úbytek nemovitostí v insolvencích sice byl, ale jinak se počty nemovitostí dlužníků v insolvencích drží na poměrně vysoké úrovni.

Pojďme ale postupně...

Do konce června 2016 bylo možné, aby návrh na povolení oddlužení s insolvenčním návrhem připravil a k soudu podal i sám dlužník. To, že takový návrh musí podat pouze dlužník, to v zákoně zůstalo. Nicméně v §390a odst. 1) přibyla nová podmínka a to, že takový návrh musí být za dlužníka sepsán a podán speciální osobou (většinou).

Kdo může podat návrh na oddlužení

Dle Insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb., novelizovaného právě od 1.7.2017 zákon č. 64/2017 Sb., může návrh na povolení oddlužení a insolvenční návrh sepsat a podat za dlužníka pouze:

• • advokát

• • notář

• • soudní exekutor

• • insolvenční správce

• akreditovaná osoba (právnická osoba s udělenou akreditací)

Odstavec 2) §390a ovšem umožňuje, aby návrh na povolení oddlužení sepsal sám dlužník, pokud má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo pokud vykonal zkoušku insolvenčního správce. Takových dlužníků ale moc nebude.

Kolik stojí oddlužení

Zákon přiznává maximální odměnu za sepsání návrhu na oddlužení a podání insolvenčního návrhu maximální odměnu ve výši 4.000,- Kč bez DPH. U manželů se odměna zvyšuje na 6.000,- Kč. Akreditovaná osoba dokonce nemá žádný nárok na odměnu.

Důvod úbytku insolvenčních návrhů

Výše uvedené změny de facto nabouraly  byznys spousty poradců, kteří si z insolvenčního byznysu udělali “dojnou krávu”. V rámci investování do nemovitostí tak na jedné straně stáli investoři se zájmem vykupovat nemovitosti napřímo nebo v dražbách. Na druhé straně zde byli jednotlivci i celé společnosti, kteří “zmařili” tisíce dražeb tzv. fiktivními insolvenčními návrhy. Dříve stačilo někomu zaplatit cca 10 tis. Kč a dotyčný vám za pár hodin vyrobil insolvenční návrh, který zastavil dražbu a zpomalil vymáhání dluhů pro věřitele.

Vzhledem k výši současných odměn je zřejmé, že ze strany advokátů (natož notářů, exekutorů či insolvenčních správců) nebude o takovou práci valný zájem. Příprava a podání insolvenčního návrhu zabere několik hodin. Pokud tedy právník vezme jakoukoliv jinou komerční zakázku, vydělá na tom více peněz s vyhlídkami na další práci. U klientů s insolvencí není vize do budoucna zase tak lákavá.

Úbytek nemovitostí v insolvenci

V ADOLu monitorujeme nemovitosti dlužníků, kteří na sebe vyhlásili insolvenci, také více jak rok. Podíval jsem se tedy na to, k jakému úbytku v počtu zadlužených nemovitostí došlo.

(Poznámka: Jde o nemovitosti, které vlastní dlužníci s podaným insolvenčním návrhem. ADOL mezi všemi insolvenčními návrhy vyhledává jen ty, kde dlužník vlastní nějakou nemovitost v ČR nebo i drobný podíl. Insolvenční návrhy, kde dlužník nemovitost nevlastní, nehlídáme.)

V následující tabulce je počet insolvenčních spisů, ve kterých jsme zachytili nemovitosti v majetku dlužníků. Třetí sloupec ukazuje počty nemovitostí, které dlužníci vlastnili. Do letošního roku jsem přidal procentuální poměr nově zachycených insolvencí vůči loňskému roku. Je tedy vidět, že k poklesu došlo, ale objem celého byznysu je stále zajímavý.

Kam tedy zmizely insolvence?

Jak jsem psal v úvodu, byl jsem překvapený poměrně nízkým úbytkem počtu nemovitostí, které se v rámci insolvencí řeší. Moje očekávání bylo, že trh se zadluženými nemovitostmi v insolvencích poklesl tak o 70-80% a přitom pokles byl kolem 30%.

Osobně přisuzuji toto snížení počtu návrhů za pozitivní pročištění trhu. Jednoznačně je to důsledek přiškrcení byznysu se spekulativními a fiktivními insolvenčními návrhy. Druhý pozitivní dopad má tato změna jistě i na dražby. Kdybychom měli k dispozici statistiku o počtu odročených dražeb, z důvodu podaných insolvenčních návrhů, jistě by takový pokles byl zřejmý i zde.

Vzhledem k tomu, že počty dlužníků v České republice neklesají, zůstává spousta zadlužených a investičně zajímavých nemovitostí ve stavu “exekuce”. Nedospějí tedy do stadia dražby, ale často dlužník situaci nemůže řešit, protože nesplňuje podmínky oddlužení nebo může mít problémy sehnat tu správnou osobu, která mu případ pomůže vyřešit.

Investoři - nelámejte hůl nad insolvencemi jako já, statistika ukazuje, že jsem se mýlil 🙂