Kolik stojí dnes metr čtvereční zemědělské půdy? Má smysl pozemky prodat a pokud ano tak komu? Kdo na daných pozemcích hospodaří a co tam vlastně pěstuje? Odpovědi na tyto a další otázky můžeme najít v LPISu. LPIS (čti “elpis”) je geografický informační systém, který sdružuje informace o využití zemědělské půdy.
LPIS (Land Parcel Identification System) vznikl již v roce 2004 na základě Zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. Hlavním účelem registru půdy je kontrola žádostí o dotace a to jak z národních tak evropských dotačních programů. I když má více využití zejména pro zemědělce, mě zajímalo využití pro vlastníky půdy, investory a spekulanty.
Základní přehled využití LPISu jsem připravil na základě absolvování kurzu u mého kolegy Ing. Martina Cakla, který se investování do půdy věnuje řadu let. Pokud by někoho zajímaly další detaily, doporučuji navštívit jeho kurz osobně: KURZ: Investice do orné půdy.
Prověření lokality
Nejlepším způsobem jak se naučit pracovat s aplikací typu LPIS je vyzkoušet si registr v praxi. Začneme tedy tím, že přejdeme na stránky portálu www.eagri.cz , jehož je registr součástí. Přímý odkaz najdete zde:
http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/
Po načtení dané stránky si na mapě pomocí šipek, zoomování (+ a -) a myši najděte lokalitu, která vás zajímá. Uvidíte následující obrazovku...
Levá strana - vidíte přehled mapových vrstev, které si můžete do mapy zobrazit. Pro nás bude zajímavé zejména promítnutí katastrálních map
Střed - ortofotomapa (letecký pohled), která zobrazuje tzv. půdní bloky (zkratka “PB”)
Pravá strana - slouží ke hledání a k výpisu informací o konkrétní parcele, půdních blocích
Půdní blok
Nyní je důležité si uvědomit, že LPIS sleduje uživatele zemědělské půdy (tedy hospodařící zemědělce) a ne vlastníky. K tomuto účelu je veden Katastr nemovitostí. LPIS ovšem umí tyto 2 databáze propojit a toho také využijeme.
Základní sledovanou jednotkou registru je půdní blok “PB” nebo díl půdního bloku “DPB”. Půdní blok si můžete představit jako lán pole ohraničený v terénu cestou, jednou kulturou, lesem, potokem apod. Je to jakýsi funkční celek. Tento celek většinou obhospodařuje jeden zemědělský subjekt z důvodu ekonomické a ekologické efektivity.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že jeden půdní blok může být na jednom pozemku, ale také na 20 různých pozemcích a ne vždy se hranice tohoto půdního bloku budou shodovat s hranicemi pozemků. Naopak v případě velkého pozemku v katastru nemovitostí mohou být na pozemku 2 různé díly půdního bloku. Vše bude zřejmé z dalších obrázků.
Na obrázku vidíte, že při najetí na určitý půdní blok se zobrazí základní informace o velikosti půdního bloku, identifikační číslo a také jméno společnosti, která má půdní blok registrovaný. Po dvojitém kliknutí na půdní blok v mapě se vybarví celý blok červeně a vpravo dole se v okně zobrazí informace detailnější viz následující obrázek.
Prověření konkrétního pozemku
Druhým příkladem je vyhledání informací o konkrétním pozemku. Předpokládejme, že jste našli pozemek k investici (nebo jej vlastníte) a chcete si zjistit detailní informace, které jsou u něj evidovány.
Vpravo nahoře najdete formulář, ve kterém můžete vyhledávat podle LV (čísla listu vlastnictví) nebo také přímo podle konkrétní parcely viz obrázek.
Jako příklad jsem si vybral Martinovu parcelu v k.ú. Hudlice, číslo parcelní 523. Poté co jsem opsal kontrolní kód CAPTCHA a dal vyhledat, našla mi aplikace 2 výsledky. Obě parcely jsou vypsané ve spodní části tabulky a ukazují, že v tomto katastru jsou 2 parcely se stejným číslem. Jedna je pozemková a je na mnou hledaném LV a druhá je stavební parcela a patří jinému vlastníkovi. U té správné parcely kliknu na ikonu lupy pro zobrazení pozemku na mapě.
POZOR dohledané údaje si ověřte i přes Katastr nemovitostí, abyste nezaměnili parcely.
Na obrázku vidíte, že pozemková parcela 523, která je ohraničena růžovou barvou, je jen součástí půdního bloku v LPISu, který je ohraničen zelenou barvou. (Pokud nevidíte katastrální mapu, vyberte vlevo na liště “Katastr” a zvolte typ katastrální mapy, kterou chcete na plochu přidat.) Při kliknutí na půdní blok v mapě se vpravo dole opět zobrazí detailní informace - zjistím tedy kdo čerpá dotace, kdo na pozemku hospodaří a také tzv. překryv tj. kolik % nebo m2 pozemkové parcely je pronajato.
Překryv je důležitý ukazatel při odhadu investiční hodnoty pozemků. Čím větší část pozemku je pronajata, tím lépe.
Co vše lze z LPISu zjistit
Od Martina jsem se snažil také zjistit, jaké další informace a statistiky získává z LPISu. Zde je soupis dohledatelných informací a také jejich využití:
- procento výměry pozemků, které je hospodářsky využito / leží ladem,
- skutečné kultury na jednotlivých pozemcích (údaje z KN nemusí odpovídat skutečnosti)
- zemědělské subjekty, které hospodaří na jednotlivých pozemcích
- v jakém režimu zemědělec hospodaří konvenční / bio (jiné výše dotací, lepší vyjednávací pozice při sjednávání pachtu)
- dohledání všech zemědělců hospodařících v lokalitě (vyhledání potenciálního kupce, nebo jiného subjektu k propachtování půdy)
- dohledání pozemku v PZE (zjednodušené evidenci)
- dohledání pozemků v LFA tj. nepříznivá oblast (kde se uplatňují zvýšené dotace na plochu)
Rozdíl mezi LPISem a Ortofotomapou
Jedním z možných rizik při rozhodování o investici do půdy je neznalost skutečného stavu půdy. Dle Martina je běžné, že data v Katastru nemovitostí (tedy bavíme-li se o využití určitého pozemku) mohou být odlišné od stavu v LPISu. Ani spoléhání na letecké snímky zde nepomůže, protože ty se aktualizují 1x za několik měsíců/let.
V těchto případech je jednoznačně spolehlivější informace v LPISu, která právě z důvodu čerpání dotací má aktuálnější a pravdivé údaje. Tedy pokud např. na katastru nemovitostí vidíte způsob využití “trvalý travní porost”, letecké snímky tuto informaci potvrzují, ale na LPISu najdete využití “orná půda”, věřte LPISu.
Příklad z praxe, který mi Martin ukázal, vidíte na následujících obrázcích. První fotografie je letecký snímek z katastru a druhý je fotografie pozemku pořízená přímo na místě.
